Mýty o Linuxu

Už nějakou dobu, vlastně to už bude několik let, používám Linux na svém hlavním počítači. Jako většina lidí jsem si s ním občas pohrával na nějakých starších počítačích, po dvou dnech ho smazal a vrátil se zpět na Windows. Než jsem začal pracovat, sloužil mi počítač hlavně na hraní her. Proto jsem ani neuvažoval nad tím, že bych Linux používal pořád.

K tomu všemu jsem se stal .Net programátorem a byl jsem zamčený uvnitř Microsoft ekosystému, jindy jsem se zase živil jako IT ve firmách, kde je všechno na Windows. Takže i kvůli práci jsem nad tím neuvažoval.

Nakonec jsem přešel a to právě díky Microsoftu. Windows se pomalu vyvíjí do operačního systému hlavně pro firmy. Prostě klasika Office + Onedrive + OneNote + AD + Copilot atd. Klasický uživatel už dávno nemá prioritu, od té doby co Microsoft vydělává na Cloudových službách, rozdává Windows prakticky zdarma a nechává si ho zaplatit hlavně od firem.

To se docela projevilo na tom jak Windows vypadá, dokonce se to dostalo do tak špatného stavu, že i sám Microsoft rozjel interní projekt "K2" aby Windows trochu zlepšil. V době psaní tohoto článku se jedná o menší změny, které tomu zatím moc nepomohly.

Systém je plný bloatwaru, který ani nevíte kde se bere. Vzhled lišty se prakticky nedá upravovat, počítač vyžaduje online Microsoft účet aby vůbec fungoval. Když PC nic nedělá, zabere asi 16GB RAM.

Už jsem toho začínal mít dost, ale kvůli hrám a práci jsem prostě přejít nemohl.

Naštěstí Valve vytvořil Proton. Vrstva, která umožní hrám běžet na Linuxových systémech. I když je Valve velmi vstřícná firma, tohle neudělala z dobroty srdce, ale protože jejich Steam Deck (herní handheld) by jinak musel běžet na Windows. Ten žere spousty výkonu a baterie. Obecně Valve nechtěl závislost na Microsoftu, a tak vyvinul Proton a integroval ho do Steamu.

Najednou bylo na Linuxu možné hrát. Sice ne 100% her, ale třeba slušných 90% určitě. Nejnovější hry sice musejí chvilku počkat, ale ve finále to opravdu funguje.

Pak nastala další věc: Přestal jsem na čas programovat. Nepotřeboval jsem Visual Studio ani nic jiného. Takže zábrany byly pryč, ale stejně jsem do toho nešel, protože jsem na to prostě nějakou dobu nemyslel. Byl jsem ale na hraně.

Jak už jsem psal, nakonec do mě ťuknul sám Microsoft a to když jsem chtěl svoje PC vypnout. Stisknul jsem "Vypnout" a koukal jak se točí kolečko....a to se točilo další desítky minut.

Normálně tohle netoleruji, PC kdyžtak vypnu hrubou silou, kolečko nekolečko, ale tentokrát mě to spíše pobavilo. Tak já koupil licenci, dostal bloatware, měl přihlášený online účet a stejně to už nemůžu ani vypnout?

Tak jsem se to rozseknul, končím s Windowsem a přecházím na Linux. Nějakou dobu jsem hledal distribuci a po pár pokusech jsem se usadil na Fedoře. Řekl jsem si, že prostě zůstanu a když budu mít nějaký problém, tak ho budu fakt řešit a k Windows se nevrátím.

Už to bude dva roky a nelituji. Určitě to nebylo bez problémů, ale nakonec jsem spokojený. Operační slouží a nic jiného. Žádné hlášky, žádný bloatware, žádný účet, žádná licence, žádný copilot. Nakonec jsem se vrátil k programování .Netu a vyřešil i to. Chvíli jsem jště měl na druhém disku Windows, pro jistotu, ale pak jsem si uvědomil, že jsem ho 6 měsíců nepoužil. Tak jsem ho smazal.

Takže to byla moje konverze, ale já nejsem běžný uživatel. Běžný uživatel Linux nechce, protože o tom slyšel hromadu mýtů, které se mu nelíbí. My, uživatelé Linuxu, jsme poměrně toxická komunita. Všichni si myslíme, že ten Linux co používáme je ten nejlepší, všem ho nutíme a kritizujeme se navzájem. Těžko pak někomu vysvětlíme, že Linux je operační systém, který je vhodný i pro běžného uživatele. Chtěl jsem proto zkusit vyvrátit nejběžnější mýty, ale jak koukám, tak jsem napsal spíš životopis.

Faktem je, že existují Linuxové systémy, které prostě nejsou pro každého, naopak můžou být myšlené pro velmi specifické uživatele. Je ale mnoho distribucí, které jsou pro normální lidi a nechtějí po vás nic speciálního. Mezi ty klasické patří třeba Ubuntu nebo Linux Mint, to jsou takové ty nejčastější příklady. Za mě tam patří i ta Fedora, ale někdo mi to furt vyvrací, tak už jí nebudu zmiňovat :) .

Musím umět v příkazové řádce

Asi nejčastější mýtus. Dřív to tak totiž bylo. Pokud, ale zvolíte přívětivou distribuci, tak do takzvaného "Terminálu" psát nic nemusíte. Grafická prostředí obsahují všechna nastavení jako na Windows. Bývají i dost jednoduchá a hlavně přehledná.

Nejdou mi tam moje aplikace

Aplikace napsané pouze pro Windows, vám fungovat nebudou. Existují způsoby jak je pustit, ale to není nic pro běžného uživatele. Nicméně v dnešní době jsou aplikace hlavně buď multiplatformní nebo založené na webových technologiích. Tedy fungují všude.

Samy se musíte zamyslet, co vlastně na PC používáte. Většinou dojdete k tomu, že drtivou většinu času trávíte v internetovém prohlížeči a u toho je jedno co máte za systém.

Problém nastává spíš u specializovaného softwaru, typicky cokoliv od Adobe, které podporuje jenom Windows. Nebo třeba i to moje Visual Studio. Nicméně, prakticky každá aplikace má svojí alternativu, která na Linuxu funguje. Často je to open-source o který se starají lidé, kteří aplikaci také potřebují a pomáhají jí rozvíjet. Ve skutečnosti existuje velmi malé procento uživatelů, kteří opravdu MUSÍ používat Windows aplikace, je docela slušná šance, že by to nejste. Sorry.

Instalace programů je složitá

Většina distribucí má vlastní "obchod" s aplikacemi, podobně jako telefon. Ideálně byste totiž neměli aplikace hledat někde na netu, ale stahovat je pouze ze storu. Takové aplikace jsou oficiálně podporované a budou vám fungovat dobře. Samozřejmě lze aplikace instalovat klasicky poklepáním na soubor, jak to znáte z Windows. To už je na vás. Skoro vždykcy je ale aplikace dostupná z oficiálního repozitáře a stačí vám jednou kliknout.

Nefungují mi připojená zařízení

Tohle bohužel vyvrátit nelze, alespoň ne na 100%. Na rozdíl od Windows, má Linux ovladače na různé vybavení (procesory, dokovací stanice, klávesnice, ....) v sobě uvnitř. O to se nám stará sám autor Linuxového jádra Linus Torvalds, který se svými kolegy snaží nabídnou podporu pro cokoliv. To samozřejmě není možné.

Takže je to takové půl na půl. Na Linuxu vám spousty věcí budou fungovat ihned, někdy po aktualizacích, další po manuální instalaci a některé nepůjdou nikdy.

Podpora je ale mnohem lepší než si většina lidí myslí. Například tiskárny fungují ihned, není třeba instalovat program plný reklam od HP. Všechno je to jenom o tom jestli někde na světě existuje člověk, který dokáže ovladače napsat. Pokud si hrajete s různými zařízeními, tak budete prostě muset bojovat, ale naopak běžný uživatel si bude mlaskat jak mu všechno hned funguje.

Linux vyvíjí nadšenci, není kvalitní

Nadšenci nejsou o nic horší než profesionálové, navíc Linux nevyvíjí pouze programátoři ve sklepech svých rodičů. Některé distribuce vyvíjí firmy, jiné komunity a někdy je to dokonce mix. Takové ty běžně doporučované jsou všechny řádně testované a kvalitně zpracované. Každý nemůže do Linuxu přispět, má to různá pravidla.

Linux je nenapadnutelný

Pozitivní mýtus, ale pořád špatně. Všechno se dá hacknout, ale Linuxu hraje do karet to, že ho nepoužívá tolik lidí a většina virů funguje jenom ve Windows.

Dále Linux nabízí klasické zabezpečení pomocí Firewallu. Také je navržený tak, aby na všechno důležité vyžadoval heslo správce systému. Ve Windows totiž většinou jste administrátor aniž by vám to někdo řekl. Často klikáte na tlačítko povolit se štítem, ale nevíte proč. Tak v linuxu tohle nejde a v případě, že dojde na bezpečnostní akci, bude vyžadovat vaše heslo do systému.

Linux je dobrý pouze pro staré počítače

Je. Protože Windows vás nutí neustále používat novejší a novější PC. Linuxova podpora starších zařízení nemizí. Nicméně Linux nainstalovaný na novém a rychlém PC je teprve ten správný zážitek. Svižný systém, který pouze funguje a vypadá u toho dobře.

Je těžké ho nainstalovat

Každá distribuce má podrobný návod. Samotná instalace se liší podle distribuce, jako všechno ostatní. Notoricky složité je nainstalovat například Arch Linux, který si musíte složit a všechno doinstalovat....

Většina ostatních distribucí se dá nainstalovat doslova za pár minut, klikáním na tlačítko další. Stejně jako Windows. Akorát offline. A bez závádějících otázek.

Fun fact: Instalace většinou probíhá z instalačního USB, které si jednoduše připravíte. Z tohoto USB můžete Linux rovnou i používat, bez instalace na počítač. Můžete si ho tak jenom rychle vyzkoušet a nemusíte kvůli tomu nic mazat. Ani se nikde registrovat.

Nevypadá moc dobře

Na rozdíl od Windows, máte k dispozic několik grafických manažerů. To je prostě to jak vypadají okna, lišta, plocha,...

Ty největší se jmenují GNOME a KDE. GNOME je minimalistický, připomíná Mac rozhranní a míří na minimalismus. KDE je pravý opak, nabízí rohranní podobné Windows, ale nabízí neuvěřitelné množství konfigurace. Můžete si tak vytvořit vzhled vašeho PC na míru. Dokonce se tím někteří lidé zabývají. Jejich výtvory můžete vidět třeba tady.

Takže to záleží na vás, někdo používá jenom příkazovou řádku a někdo má tak neuvěřitelně krásnou plochu, že byste nevěřili, že to nedělal Apple.